Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Odborné činnosti Odbor ochrany knihovních fondů Havárie a živelní pohromy

Havárie a živelní pohromy

Riziko havárií a živelních katastrof

Životnost knihovního fondu bývá negativně ovlivňována různými haváriemi a živelními pohromami. Během požáru dochází k poškození knihovních materiálů nejenom samotným ohněm, sazemi a kouřem, ale i hasebnými prostředky. Dalším častým typem živelních pohrom jsou povodně. Ale i běžná havárie vodovodního potrubí může v knihovně způsobit rozsáhlé škody. Kromě živelních pohrom je nutno chránit budovy a sbírky před sabotáží, vandalismem a terorismem. Mezi možné pohromy musíme zařadit i válečné konflikty.

Předcházení haváriím a živelním pohromám je třeba věnovat co největší pozornost; investice věnované do této oblasti se mnohonásobně vrátí zpět.

Základní pojmy v oblasti řízení rizik

 

Legislativa v oblasti řízení rizik a zásahů při katastrofách

Integrovaný záchranný systém

V případech ohrožení kulturní instituce nepředvídanou ničivou událostí zasahuje Integrovaný záchranný systém. Základní strukturu IZS tvoří soubor dohod, ustanovení a pokynů, určujících koordinaci a komunikaci mezi záchrannými složkami IZS. Komunikační systém, který IZS používá, se opírá o legislativu EU a umožňuje efektivní integraci činnosti záchranných složek. Operátoři jednotlivých záchranných složek přijímají tísňová volání, koordinují, monitorují a kontrolují záchranné týmy v akci.

Výkonnými složkami IZS jsou především Hasičský záchranný sbor ČR (HZS), Zdravotnická záchranná služba (ZZS), Policie ČR (PČR) a Civilní obrana (CO), dále speciální složky: Horská služba, Báňská záchranná služba, obecní policie, a další. Vedoucí roli při řešení rozsáhlých krizových situací připadá krizovým štábům a havarijním komisím obcí, okresů a regionů.

Základní právní normy:

  • Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
  • Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
  • Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
  • Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 323/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému
  • Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování
  • Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb. o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy
  • Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 380/2002 Sb., která řeší požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany – stanovuje způsob provádění evakuace a jejího zabezpečení
  • Příkaz náměstka ministra kultury Ing. Zdeňka Nováka č. 13/1998 a č. 7 /2002 k zásadám pro poskytování příspěvků ze státního rozpočtu na Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví.
  • Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně
  • Zákon 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky
  • Vyhláška 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), zejména § 66, který se týká záplavového území (na adrese http://www.povodi.cz lze zjišťovat průběžně aktualizované podrobnosti)
  • Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 236/2002 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území
  • Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

 

Prevence havárií a katastrof

Základem předcházení haváriím a živelním katastrofám je průzkum a definování konkrétních rizikových faktorů jak, tak zavedeného způsobu ukládání fondů. Ze získaných informací vycházejí návrhy preventivních a ochranných opatření, které berou v úvahu požadavky prioritních fondů.

Při hodnocení depozitářů z hlediska možnosti vzniku havárií a z hlediska ohroženosti živelními pohromami.je třeba vzít v úvahu:

  • umístění v záplavovém pásmu
  • stav hydrantů, okapů, oken, střechy...
  • stav elektroinstalace a kabelů
  • stav vnějších a vnitřních zdí, základů a otázka statiky budovy
  • stav vodní a topenářské instalace
  • stav z hlediska protipožárních opatření a protipožárního a hasícího vybavení.

Zjištěná riziková místa musí být co nejrychleji odstraněna.

V knihovně musí být vytvořen centrální sklad ochranných pomůcek, které budou připraveny pro případ havárie. Jedná se o polyetylenové sáčky , folie na pokrytí polic, podlah, stolů a dalšího zařízení, papírové ručníky, lepící pásky, čistící houby, kbelíky, smetáky, přenosné svítilny, prodlužovací šňůry, tužky, nůžky a sadu základního nářadí a ochranné oděvy.

Velmi důležité je zhodnocení sbírek a stanovení priorit pro případ postupné záchrany fondů a formulace evakuačního plánu jednotlivých poschodí i celé budovy.

 

Poškození vodou

V ideálním případě by se materiály měly odstranit z místa poškození a zabalit způsobem nejvhodnějším pro další zpracování. Při volbě sušení je vždy nutno brát v úvahu místní podmínky a možnosti. Při zasažení rukopisů a vzácných dokumentů je nutné konzultovat všechny kroky s restaurátory. Pro sušení většího množství dokumentů je třeba pečlivě zvolit vhodnou metodu (i průmyslového charakteru) podle druhu postižených dokumentů.

  • Horkovzdušné sušení
    Probíhá v komoře v proudu vzduchu, jehož teplota je nastavitelná. Obvyklá hodnota je kolem 115 °C, aby doba sušení byla minimální (asi jeden den). Papírové bloky jsou uloženy na policích a vzájemně odděleny hliníkovými deskami, aby byl urychlen rozvod tepla. Relativní vlhkost vzduchu je prakticky nulová.
  • Lyofilizace - vakuová sublimace
    Sušení probíhá ve vakuové komoře při teplotě pod bodem mrazu. Voda se během procesu odpařuje přímo z pevné fáze (ledu) a zachytává se ve vymrazovacím prostoru, jehož teplota je pod –50 oC. K úplnému vysušení dochází během několika dnů.
  • Sušení vlhkým teplem (sušárny dřeva)
    Suší se v komoře při intenzivní nucené cirkulaci vzduchu, jehož teplota a vlhkost jsou libovolně nastavitelné (obvykle 60 °C a 35 % relativní vlhkosti). Doba sušení je asi dva týdny.
  • Sušení volně na vzduchu
    Provádí se v dobře větraném prostoru při teplotě místnosti. Do knih se vkládá savý papír, aby se urychlil odchod volné vody a jakmile je to možné, knihy se postaví a rozevřou do vějíře.
  • Vakuové sušení
    Probíhá ve vakuové komoře, ve které jsou vyhřívané police, na kterých leží sušený materiál. Teplota polic dosahuje 25 až 30 °C, tlak v komoře je 5 až 10 mbar. Odpařená voda odchází přes olejovou vývěvu, kde teplota oleje dosahuje 150 °C. Sušení trvá asi týden.
  • Vakuové balení
    Kniha se obalí netkanou textilií, obloží vrstvou savého papíru (filtračního, novinového), vloží do polyetylenového sáčku. Z prostoru sáčku se odsaje vzduch a sáček se zataví. Voda přechází do savých papírů až do vytvoření rovnováhy. Sáček se po určité době (1 až 2 dny) rozstřihne a celý cyklus se opakuje tak dlouho, až je kniha suchá. Obvykle je potřeba 10 cyklů Doba sušení je 10 až 20 dnů. Nevýhodou je pracnost metody. Výhodou je velmi šetrný sušicí postup, knihy jsou po usušení rovné.
  • Mikrovlnné sušení
    Využívá toho, že kapalná voda silně absorbuje mikrovlnné záření. V místě absorpce vzniká teplo, které urychluje odpaření vody. Je nutné zabránit lokálnímu přehřátí v důsledku nehomogenit v materiálu a v lokální intenzitě mikrovlnného záření.

Běžný knihovní materiál, tj. normální tištěné knihy a dokumenty, které byly pouze vystaveny účinkům vlhkého vzduchu nebo byly jen minimálně namočeny, je možno sušit na vzduchu, při minimální vzdušné vlhkosti a dobré cirkulaci vzduchu (relativní vlhkost vzduchu do 50 %, teplota max. 21 oC). Částečně mokré knihy lze sušit vzduchem s pomocí prokládání listů čistým savým papírem, který se vyměňuje podle potřeby.

Citlivější materiály, které obsahují ve vodě rozpustné složky, kožené materiály, křehký či povrchově upravený papír je nejlépe zmrazit. Nejšetrnějším způsobem sušení zmrazených knih je vakuové vymrazování, při kterém přechází led hmota přímo do plynného stavu, takže nedochází k problémům spojeným s expanzí par, lepením, deformacemi a rozpouštěním nestálých barev ve vodě. Vymrazování probíhá v komoře, ve které jsou zmrazené materiály vystaveny působení vakua. Dalším šetrný způsob nabízí sušení v ochranné atmosféře, vhodné např. pro dokumenty v kožených vazbách. Rovněž se osvědčilo pro vzácnější knihy zmíněné vakuové balení.

Jestliže byly fotografie a negativy ponořeny ve špinavé vodě, musí se před sušením proprat ve studené vodě a po odstranění špíny propláchnout roztokem Kodak Photo Flo, případně propláchnout vodou, do ní bylo přimíseno několik kapek formalinu kvůli zamezení likvidace želatiny bakteriemi. Ve vodní lázni je také možné oddělit je od sebe nebo od materiálu, ke kterému se přilepily, tak, aby nebyla poškozena emulze. K manipulaci se osvědčuje umělohmotná pinzeta, s nimiž pracují také fotoamatéři. Sušícími metodami vhodnými pro fotodokumenty jsou sušení vzduchem nebo vymrazení.

Kinofilmy je záhodno udržovat v mokrém stavu, dokud je nejsou promyty a usušit nejlépe na průmyslovém zařízení. Také fotografie zhotovené moderními technikami, černobílé i barevné, je možné v případě nutnosti zmrazit. Suší se vzduchem buď položené lícem nahoru na vhodné podložce - na savém papíru - emulzní stranou vzhůru nebo na šňůrách šetrně uchycené kolíčky. Avšak i při veškeré péči se fotografie mohou pokrčit a ztratit lesk.

Speciální nosiče (magnetické pásky, diskety, CD a CD ROM, audio a video pásky, šelakové, acetátové a vinylové desky) je možné sušit vzduchem; případný nános špíny a bahna lze odstranit rychlým omytím. Tyto dokumenty není možné mrazit. Rovněž škodí dotýkat se povrchu disket holýma rukama.

Suché materiály se třídí podle typu dalšího nutného ošetření, podle potřeby se čistí, opravují, zasílají na opravu vazby nebo na restaurování. Usušené materiály se nevracejí přímo na původní místo, ale jsou skladovány nejméně šest měsíců v dobře ventilovaném meziskladu, kde se pravidelně kontroluje výskyt plísní.

Metody vysoušení [Studium vlivu sušících metod na fyzikálně-chemické a mikrobiologické vlastnosti různých druhů papíru, Národní knihovna České republiky, Státní ústřední archiv v Praze, 2003]


Poškození požárem

Fondy poškozené pouze ohněm jsou velmi křehké, proto se balí a stěhují velmi opatrně, aby se vyloučilo další poškození. Balené materiály musí být absolutně suché.

Materiály současně zasažené požárem i vodou se balí do pevných obalů (lepenka, plast) a přemístí se do mrazících boxů ke zmrazení. Dále se ošetřují stejně jako materiály poškozené vodou, situaci může komplikovat nános sazí a popela, způsob odstranění. By měl býz konzultován s restaurátory a/nebo prováděn na restaurátorském pracovišti.

Reakce na živelnou pohromu nebo havárii způsobenou ohněm či vodou

 

Poškození chemikáliemi

Materiály poškozené chemikáliemi se ošetřují podle konkrétního typu kontaminační látky ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem.

16.07.2013
E-zpravodaj Facebook Twitter Instagram Youtube