geogr-autor
Soubor geografických autorit představuje soubor ověřených a unifikovaných
geografických selekčních údajů, s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem,
určených pro zpracování a vyhledávání dokumentů a informací. Součástí
autoritního záznamu je notační znak systematického selekčního jazyka
související s autoritním záhlavím.
Z definice vyplývá, že v systému NK se za geografickou autoritu považují
vlastní geografická jména i geografické názvy různého typu. Toto širší
pojetí geografické autority je podmíněno potřebou unifikovat geografické
selekční prvky, které se používají nejenom v identifikačních údajích, tj.
v údajích jmenného popisu, ale i v údajích obsahových, tj. údajích věcného
popisu dokumentů. Podle zásad katalogizační politiky NK ČR musejí být
selekční prvky, které se používají ve jmenném i věcném popisu dokumentů,
shodné, utvářené podle týchž pravidel. Unifikované, standardizované názvy
správních (jurisdikčních) celků jsou potřebné pro tvorbu identifikačních
údajů, zatímco pro tvorbu věcných selekčních údajů jsou potřebné vedle
standardizovaných forem geografických názvů správních celků i
unifikované formy geografických názvů "nesprávních" celků, např.
názvy různých geomorfologických a umělých útvarů. Podle zásad
katalogizační politiky Kongresové knihovny, od nichž se odvíjejí
principy katalogizační politiky NK v oblasti věcného zpracování
dokumentů, se za geografickou entitu považují i názvy přírodních památek,
turistických tras, názvy ulic, mostů, atp.1
Ke konkrétním potřebám tvůrců věcných selekčních údajů bylo přihlédnuto i při uvádění odpovídajícího znaku klasifikačního systému MDT (všeobecného pomocného znaku místa).2 V této nulté verzi souboru geografických autorit jsou autoritní záznamy správních celků i entit, které správními celky nejsou a být nemohou, uváděny v jednom souboru. V další verzi budou záznamy správních celků vhodným způsobem označeny tak, aby byly v případě potřeby vyčlenitelné do specifického souboru.
152##$aAACR2R$bPHNK 160 - kód geografické oblasti 7
160##$ae-xr---
215##$aČesko Pole jako celek je neopakovatelné, opakovatelné je pouze podpole $a. Nachází-li se geografický útvar ve dvou nebo třech oblastech, připojí se kódy jednotlivých oblastí, např.
160##$ae-xr---; $ae-xo---; $ae-au---
215##$aMorava, řeka Nachází-li se geografický útvar ve více oblastech, připojí se kód pro nadřazenou oblast, např.
160##$ae-----
215##$aDunaj
215 - záhlaví: geografický název
Pole obsahuje geografický název (jméno geografické entity) jako záhlaví.
Příklady:
215##$aSpojené státy americké
215##$aSomálsko
215##$aNěmecká demokratická republika
215##$aHesensko (Německo)
215##$aItálie severní
215##$aLiberecký kraj (Česko)
215##$aVsetín (Česko : okres)
215##$aJobova Lhota (Česko)
215##$aMalá Strana (Praha, Česko)
215##$aStředozemní moře
215##$aDunaj
215##$aMáchovo jezero (Česko)
215##$aŘíp (Česko)
215##$aPetřín (Praha, Česko)
215##$aDivoká Šárka (Praha, Česko) 300 - informační poznámka
Pole se používá k objasnění vztahu mezi záhlavím v poli 215 a dalšími údaji záznamu, také se v ní ukládá informace o historii záhlaví.
215##$aSlovensko (Československo)
3000#$aPoužívá se pouze pro korporativní záhlaví v případě zápisu pod geografickým
jménem pro korporace s působností pro ČR v letech 1969-1992. 330 - všeobecná poznámka k rozsahu
Pole se používá v záznamu autoritního hesla pro popsání rozsahu záhlaví v poli 215.8
215##$aPrácheňsko (Česko)
3300#$aNárodopisná oblast v jižních Čechách v povodí Otavy. 415 - směrování odkazu "viz" - geografické jméno 9
Pole obsahuje směrování pro formu geografického jména, z níž se provádí odkaz, např.
215##$aČesko
415##$aČeská republika
415##$aCzech Republic
215##$aSpojené státy americké
415##$aUSA
415##$aSpojené státy
415##$aUnited States of America
215##$aPlzeň (Česko)
415##$aPilsen (Česko) 515 - směrování odkazu "viz též" - geografické jméno
Pole obsahuje směrování pro unifikované geografické záhlaví související se záhlavím v poli 215.
215##$aSrí Lanka
515##$aCejlon
215##$aČesko
515##$aČeskoslovensko
515##$aProtektorát Čechy a Morava
V tomto poli se ukládají i podřazené a nadřazené pojmy. Odlišují se indikátory a specifickými hodnotami v řídicím podpoli w. 10
215##$aBřevnov (Praha, Česko)
5159##$aPraha 6 (Česko)$wg
215##$aPraha 6 (Česko)
5151##$aBřevnov (Praha, Česko)$wh 675 - Mezinárodní desetinné třídění
Pole obsahuje klasifikační znak systému MDT, který věcně koresponduje se záhlavím záznamu v poli 215. Znak MDT může být doplněn slovním vyjádřením, které jej identifikuje (podpole $c), např.
675##$a(234.58)$cfyzickogeografická charakteristika 11
675##$a(437.31-191.2)$cmístní určení 975 - Mezinárodní desetinné třídění
Pole obsahuje klasifikační znak systému MDT používaného do r. 2002. 801 - zdroj původní katalogizace
Pole identifikuje agenturu odpovědnou za vytvoření záznamu a datum uložení záznamu. Pole je opakovatelné, aby bylo možné uvést modifikující nebo vydávající agenturu. 810 - zdroj ověření dat
Pole obsahuje citaci zdroje, v němž byly nalezeny informace o záhlaví.
názvy nadnárodních oblastí, např.
215##$aBlízký východ názvy oblastí (nesprávních jednotek) v rámci států, např.
215##$aČechy (Česko)
215##$aMorava (Česko)
215##$aSlezsko (Česko)
215##$aHaná (Česko)
215##$aČechy jižní (Česko)
215##$aBurgundsko (Francie) názvy přírodních geografických útvarů (kontinenty, oceány, moře, řeky, pohoří, hory, rybníky....), např.
215##$aAsie
215##$aTichý oceán
215##$aStředozemní moře
215##$aVltava (Česko)
215##$aAdršpašsko-teplické skály (Česko)
215##$aŘíp (Česko)
215##$aSvět (Česko) názvy umělých útvarů (ulice, mosty, přehrady, turistické trasy, chráněná území a lokality, přírodní památky...), např.
215##$aZlatá ulička (Praha, Česko)
215##$aAlšovo náměstí (Ostrava, Česko)
215##$aBarrandovský most (Praha, Česko)
Doménou souboru geografických autorit jsou jména státních orgánů a společenství, která státními orgány nejsou (24.3E), dále pak názvy geografických útvarů, přírodních i umělých.12
Geografická jména se používají také jako součást korporativního záhlaví k odlišení korporací se stejným jménem, jako doplňky ke jménům korporací apod. ( 24.4C; 24.7B4).13 Česká forma jména
AACR2R: 23.2A
SCM H: H 690.3
Je-li běžně používána, zvolí se česká forma geografického názvu. Forma se stanoví na základě příručkových pramenů.14 Neexistuje-li česká forma jména, použije se forma jména v úředním jazyce země. Používá-li se v dané zemi více úředních jazyků, zvolí se forma jména nejčastěji se vyskytující v příručkových pramenech. Slovosled
Geografické názvy se uvádějí v přirozeném slovosledu, např.
215##$aNěmecká demokratická republika
215##$aSeverní Dakota
215##$aJižní Amerika
215##$aZápadní Sahara
215##$aSpojené státy americké - respektuje se obvyklý slovosled
V invertovaném tvaru se zapisují pouze geografické názvy, které nepředstavují vlastní geografická jména, např.
215##$aItálie severní Názvy státních/správních celků AACR2R: 24.3E
SCM: zvláštní pravidlo neexistuje, respektují se pravidla AACR2R.
V záhlaví geografické autority se používá konvenční jméno státního/správního celku, není-li obecně používáno jeho jméno oficiální; oficiální jméno se odkáže, např.
215##$aFrancie
415##$aFrancouzská republika
215##$aČesko
415##$aČeská republika 15
SCM: H 810
Ke jménu místa (lokality) jinému než název země, státu, se připojí jméno rozsáhlejšího územního celku ve funkci doplňku, tj. konkrétní místa se kvalifikují názvem státu, ve kterém se lokalita nachází. Jako doplněk se používá poslední (nejnovější) forma názvu státu. Místa v Austrálii, Kanadě, Malajsii, Spojených státech amerických, Jugoslávii a na území Velké Británie
AACR2R: 23.4C
Jednotlivé státy se nekvalifikují názvem vyššího celku, např. Anglie nikoli Anglie (Velká Británie); Kentucky nikoli Kentucky (Spojené státy americké)... Názvy lokalit se nekvalifikují názvem nejvyššího jurisdikčního celku, nýbrž názvem spolkové země, členského státu federace, provincie, území, např.
215##$aBělehrad (Srbsko)
215##$aDorset (Anglie)
215##$aDublin (Maryland)16 Názvy jednotlivých zemí, států, provincií... v Austrálii, Kanadě a Spojených státech amerických ve funkci doplňku se nezkracují, používá se plná forma jména: existuje-li česká forma jména, použije se, např.
215##$aDublin (Kalifornie)17
Nachází-li se lokalita, útvar na území dvou států, kvalifikuje se názvy obou států; názvy se uvádějí v abecedním pořadí v závorce a jsou propojeny spojkou "a", např.
215##$aKrkonoše (Česko a Polsko) Výjimku tvoří názvy řek protékající územím dvou států, jako první se uvádí země, ve které řeka pramení, např.
215##$aLužnice (Rakousko a Česko)
215##$aHornád (Slovensko a Maďarsko)
Nachází-li se útvar na území více států, nekvalifikuje se, např.
215##$aAlpy
215##$aDunaj
215##$aKarpaty
Oceány, moře...se nekvalifikují. Obecný kvalifikátor, který je nutný pro jednoznačnou identifikaci, se však uvádí, např.
215##$aMorava, řeka
215##$aJantarová stezka (cykloturistická trasa)
SCM: H 810; 690.8; 760d, e entity téhož typu, např. názvy dvou měst Pokud je doplněk, tj. název rozsáhlejšího územního celku, nedostačující k rozlišení dvou nebo více míst, uvádí se slovo nebo fráze běžně používaná k jejich rozlišení, např.
215##$aStaré Město pod Kralickým Sněžníkem (Česko)
215##$aStaré Město pod Lanštejnem (Česko)
Neexistuje-li takové slovo nebo fráze, uvede se jméno vhodného menšího místa před jménem rozsáhlejšího územního celku, např.
215##$aStaré Město (Uherské Hradiště, Česko)
215##$aLhota (Vsetín, Česko)
215##$aLhota (Hradec Králové, Česko)
215##$aFriedberg (Bavorsko, Německo)
215##$aFriedberg (Hesensko, Německo) entity různého typu, např. město a větší správní celek téhož jména, město a geografický útvar U názvů měst a obcí se obecný kvalifikátor "město", "obec" neuvádí, vhodným obecným kvalifikátorem se v případě potřeby odliší další entita. Obecný, tj. rozlišující kvalifikátor se uvádí spolu s geografickým doplňkem (názvem vyššího celku) v kulatých závorkách, v pořadí doplněk mezera dvojtečka mezera obecný kvalifikátor ( 24.6B), (H 810), např.
215##$aVsetín (Česko), tj. město Vsetín
215##$aVsetín (Česko : okres) U geografických entit se doporučuje uvádět rozlišující kvalifikátor (typ geografické entity) včetně jeho doplnění jako přímou součást názvu SCM H 690).
215##$aMorava, řeka-oblast
215##$aMorava, řeka-povodí
215##$aVranov, přehradní nádrž (Česko)19
215##$aMost-oblast (Česko) 20
AACR2R (23.4F2)
Jednotlivé lokality, útvary (např. uvnitř města, útvary nacházející se v určité oblasti, entity jako součást geomorfologického útvaru) se identifikují uvedením jména místa, kde se útvar nachází, před jméno rozsáhlejšího územního celku, např.
215##$aBřevnov (Praha, Česko)
215##$aSněžka (Krkonoše, Česko a Polsko)
215##$aLysá hora (Beskydy, Česko)
215##$aNa Pískách (Praha, Česko)
215##$aNa Pískách (Hostivice, Česko)
215##$aKarlův most (Praha, Česko)
SCM H 708
Při změně geografického názvu se v identifikačním popisu dokumentů v záhlaví použije forma původní i forma nově zavedená podle situace: obě korporativní záhlaví se propojí odkazem typu "viz též" (přidružovacím).
Ve věcném popisu dokumentů se používá poslední forma jména.
Notace MDT (1/9) jsou všeobecné pomocné znaky místa, které mohou být použity ke klasifikaci i bez vazby na znak hlavní třídy a mohou stát samy o sobě. Všeobecné pomocné znaky místa mohou být kombinovány se specifickými pomocnými znaky místa (-0/-9), které slouží k označení částí nebo aspektů určitých oblastí. Fyzickogeografická charakteristika geomorfologických útvarů bývá vyjádřena pomocí notací (2...), např.
215##$aKrkonoše (Česko a Polsko) (234.572)
V záznamu geografické autority se vyskytují notace MDT označující
215##$aPaříž (Francie)
675##$a(44)
215##$aBurgundsko (Francie)
675##$a(44) Změna notace pro Česko a kraje 22
215##$aFrancie
675##$a(44)
215##$aTunisko
675##$a(611)
Názvy nadnárodních oblastí
215##$aBlízký východ
675##$a(5-15)
215##$aEuroregion Weinviertel, jižní Morava a západní Slovensko
675##$a(437.32-13)
675##$a(437.6)
675##$a(436)
Názvy nižších správních jednotek (spolkové země, územně správní celky, jejich součásti)
215##$aBavorsko (Německo)
675##$a(430)
215##$aDolní Rakousko (Rakousko)
675##$a(436)
215##$aKraj Vysočina (Česko)
675##$a(437.324)
215##$aMoravskoslezský kraj (Česko)
675##$a(437.326)
215##$aLiberecký kraj (Česko)
675##$a(437.316)
Názvy oblastí nacházejících se na území jednoho státu (historická území, "nesprávní" oblasti)
215##$aČechy (Česko)
675##$a(437.31)
215##$aMorava (Česko)
675##$a(437.32)
215##$aSlezsko (Česko)
675##$a(437.33)
215##$aHaná (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
215##$aValašsko (Česko)
675##$a(437.32-18)
215##$aČechy jižní (Česko)
675##$a(437.31-13)
215##$aMorava severní (Česko)
675##$a(437.32-17)
Názvy měst a obcí
215##$aPraha (Česko)
675##$a(437.311)
215##$aOlomouc (Česko)
675##$a(437.325)
215##$aDublin (Irsko)
675##$a(417)
Krajina obklopující město, obec
se vyjádří označením "oblast" (po pomlčce), kvalifikuje se názvem státu. Přidělí se notace kraje:
215##$aMost-oblast (Česko)
675##$a(437.315)
Názvy městských obvodů
Městský obvod se uvádí pod vlastním jménem a kvalifikuje se názvem města a státu; přidělí se notace kraje:
215##$aPraha 1 (Česko)
675##$a(437.311)
Názvy městských částí
Městská část se uvádí pod vlastním jménem a kvalifikuje se názvem města a státu; přidělí se notace kraje:
215##$aŽižkov (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy dalších geografických entit
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem státu/států a je-li nutné, i obecným kvalifikátorem; přidělí se notace pro danou entitu, např.
215##$aBrdy, hory (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
675##$a(234.58)
215##$aBerounka (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
675##$a(282.243.31)
Přilehlou oblast propojíme s notací pro oblast , např.
215##$aBrdy, hory-oblast (Česko)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aBerounka-oblast (Česko)
675##$a(437.31-191.2)
Pohoří, hory, kopce
215##$aKrušné hory (Česko a Německo)
675##$a(234.563)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-15)$cmístní určení - Česko
675##$a(430)$cmístní určení - Německo
215##$aKrkonoše (Česko a Polsko)
675##$a(234.572)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(438)$cmístní určení - Polsko
215##$aKrkonoše-oblast (Česko a Polsko)
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(438)$cmístní určení - Polsko
215##$aPyreneje (Francie a Španělsko)
675##$a(234.12)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(44)$cmístní určení - Francie
675##$a(460)$cmístní určení - Španělsko
215##$aJeseníky (Česko)
675##$a(234.578)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.32-17)$cmístní určení
215##$aŘíp (Česko)
675##$a(234.58)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-191.2)$cmístní určení
215##$aSněžka (Krkonoše, Česko a Polsko)
675##$a(234.572)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(438)$cmístní určení - Polsko
Řeky
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem státu/států, přidělí se notace pro danou entitu. Neexistuje-li v systému MDT specifická notace, přidělí se notace pro hlavní řeku povodí.
215##$aLabe (Česko a Německo)
675##$a(282.243.3)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(430)$cmístní určení - Německo
215##$aMetuje (Česko)
675##$a(282.243.3)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení
Obecný kvalifikátor se používá pouze v případě shody jmen:
215##$aJizera, řeka (Česko)
215##$aJizera, hora (Česko)
215##$aMorava, řeka
Krajinu obklopující hory, pohoří, řeky, která se považuje za národopisnou oblast vyznačující se charakteristickými etnografickými znaky, uvádíme pod konvenčním názvem, např.
215##$aPošumaví (Česko)
675##$a(437.31-13)
215##$aPobeskydí (Česko)
675##$a(437.31-18)
215##$aPodkrušnohoří (Česko)
675##$a(437.31-15)
215##$aPodyjí (Česko)
675##$a(437.32-13)
Neexistuje-li konvenční název, danou entitu vyjádříme označením "oblast" (po pomlčce), např.
215##$aPloučnice-oblast (Česko)
675##$a(437.31-17)
Rybníky
215##$aSvět (Česko)
3300#$arybník u Třeboně
675##$a(437.31-13)
Jezera
215##$aČertovo jezero (Česko)
675##$a(437.31-13)
215##$aBalaton (Maďarsko)
675##$a(439)
Názvy přírodních památek a zajímavostí, jednotlivých útvarů včetně umělých
Geografická entita se uvádí pod konvenčním názvem a kvalifikuje se názvem lokality (jméno města, obce, pohoří, oblasti), ve které se nachází, a názvem nejvyššího správního celku; přidělí se notace pro daný kraj (útvary v městech a obcích), pro danou oblast (u ostatních útvarů). Typ entity včetně charakteristických rysů se v případě potřeby uvádí v autoritním záznamu v poli 330 (poznámka o rozsahu).25 215##$aJarcovská kula (Beskydy, Česko)
675##$a(437.32-18)
215##$aHusova Kazatelna (Žemličkova Lhota, Česko)
3300#$apřírodní památka...
675##$a(437.31-191.2)
215##$aČertův kámen (Petrovice, Příbram, Česko)
675##$a(437.31-191.2) V městech, obcích
215##$aPetřín (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aCísařská louka (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aStřelecký ostrov (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aProkopské údolí (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aBílá hora (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy parků
215##$aChotkovy sady (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aStromovka (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy ulic a náměstí
215##$aStaroměstské náměstí (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aNa Pískách (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aNa Pískách (Hostivice, Česko)
675##$a(437.312)
215##$aNárodní třída (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy mostů
215##$aKarlův most (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aBarrandovský most (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy dopravních tras - trasy vnitrostátní, městské (železniční tratě, autobusové a tramvajové trasy, trasy metra)
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem státu/států a obecným kvalifikátorem; přidělí se notace pro danou oblast, kterou trasa prochází; přesahuje-li trasa do jiné oblasti, přidělí se notace pro vyšší útvar. Městské trasy se kvalifikují jménem města, přidělená notace odpovídá příslušnému kraji: 215##$aČerčany-Ledečko-Kácov (Česko : železniční trať)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aPraha-Vrané nad Vltavou-Čerčany (Česko : železniční trať)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aPraha-Brno (Česko : autobusová trasa)
675##$a(437.3)
215##$aLiberec-Jablonec nad Nisou (Česko : tramvajová trasa)
675##$a(437.31-17)
215##$aOtrokovice-Zlín (Česko : trolejbusová trasa)
675##$a(437.32)
215##$aDejvická-Skalka (Praha, Česko : trasa metra)
675##$a(437.311)
215##$aNádraží Vítkovice-Poruba vozovna (Ostrava, Česko : tramvajová trasa)
675##$a(437.326)
U mezinárodních tras kvalifikátor místa vypouštíme 215##$aPraha-Linec (železniční trať)
675##$a(4-191.2)
215##$aPraha-Londýn (autobusová trasa)
675##$a(4)
Názvy turistických tras
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem nejvyššího správního celku a obecným kvalifikátorem, tj. označením typu trasy. Přidělí se notace pro danou oblast, případně pro vyšší útvar. 26 215##$aŽelezná Ruda-vrch Ostrý (Česko : turistická trasa)
675##$a(437.31-13)
215##$aKryštofovo údolí-Liberec (Česko : turistická trasa)
675##$a(437.31-17)
215##$aČeladná-Bílý Kříž (Česko : turistická trasa)
675##$a(437.32-17)
215##$aČeladná-Bílý Kříž-Ostravice (Česko : cykloturistická trasa)
675##$a(437.32-17)
215##$aKolem Bystřičky (Česko : cykloturistická trasa)
675##$a(437.32-17)
215##$aMosty u Jablunkova-Bílý Kříž-Bumbálka (Česko : cykloturistická trasa)
675##$a(437.32-17)
U mezinárodních tras kvalifikátor místa vypouštíme 215##$aPraha-Vídeň (cykloturistická trasa)
675##$a(4-191.2)
215##$aJantarová stezka (cykloturistická trasa)
675##$a(4-191.2)
215##$aDunajská cesta (cykloturistická trasa)
675##$a(4-191.2)
Názvy chráněných krajinných oblastí
Uvádějí se pod konvenčním názvem a propojí se s notací MDT pro danou oblast.
Zápis je řešen v Databázi dotazů na adrese
http://katdotaz.nkp.cz/zobraz.phtml?id=76 Názvy naučných stezek Zápis těchto entit je řešen v Databázi katalogizačních dotazů na adrese http://katdotaz.nkp.cz/zobraz.phtml?id=50 Ve snaze sjednotit zápis všech "tras" předkládáme nový návrh zápisu:
Geografické entity se uvádějí pod konvenčním názvem, kvalifikují se názvem státu a obecným kvalifikátorem; připojí se notace pro danou oblast. Je-li označení "naučná", "vlastivědná" stezka součástí názvu, obecný kvalifikátor se nepoužívá, např. 215##$aU Irů lípy (Česko : naučná stezka)
675##$a(437.31-13)
215##$aKrajem Chrudimky (Česko : naučná stezka)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aNaučná vlastivědná stezka Františka Palackého (Česko)
675##$a(437.32-17)
215##$aNaučná stezka Horka nad Moravou (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
215##$aPřírodou a dějinami Oseka (Česko : naučná stezka)
675##$a(437.31-17)
1 V poli 151 v systému Kongresové knihovny se zapisují tyto útvary
Navíc systematický selekční jazyk MDT může sloužit jako propojovací jazyk při tvorbě integrovaného nástroje pro vyhledávání informací v současném heterogenním prostředí (i vícejazyčném), viz adresa:
http://opac.nebis.ch/ALEPH/-/start/nebis-eng/new
3 Rozsah záznamu geografické autority může být různý. V podstatě existují tři typy autoritních záznamů: úplný záznam, záznam středního rozsahu, minimální autoritní záznam. Úplný záznam autoritního hesla obsahuje tyto funkční bloky:
blok 0 - blok identifikačních údajů
blok 1 - blok kódovaných informací
blok 2 - blok záhlaví
blok 3 - blok informační poznámky
blok 4 - blok směrování odkazu "viz"
blok 5 - blok směrování odkazu "viz též"
blok 6 - blok klasifikačního znaku
blok 7 - blok propojovacího záhlaví
blok 8 - blok informací o zdroji
blok 9 - blok pro národní použití
Minimální záznam autoritního hesla obsahuje tato pole: 001 - identifikátor záznamu
100 - všeobecná data zpracování (pouze některé datové prvky)
215 - geografické záhlaví
801 - zdroj původní katalogizace
4 Z hlediska uživatele (katalogizátora) je významný kód v pozici č. 5 označující status záznamu:
c=opravený nebo revidovaný záznam
d=zrušený záznam
n= nový záznam
Autoritní záznamy této nulté verze i autoritní záznamy další verze budou označeny kódem "n". Poté budou upravené záznamy opatřeny kódem "c".
Z tzv. implementačních kódů (pozice 6-9) je z hlediska uživatele významný kód v pozici č.6, tj. kód označující typ záznamu:
x=záznam autoritního hesla
y=záznam odkazového hesla
z=záznam všeobecného vysvětlujícího hesla
V záznamu geografické autority NK se používá kód "x".
5 Z hlediska uživatele je významný kód statusu autoritního záhlaví (pozice č. 8). Hodnota "a" označuje záznam definitivní, hodnota "c" záznam prozatímní, hodnota "x" - záznam není použitelný. V této nulté verzi jsou záznamy GA označeny jako prozatímní (hodnota "c"). 6 Toto pole identifikuje systém pravidel, podle nichž jsou formulována záhlaví v bloku 215 a také doprovodná struktura odkazů. V záznamu GA NK se v podpoli $a uvádějí pravidla AACR2R, protože i názvy nejurisdikčních celků se řídí pravidly AACR2R, v podpoli $b se uvádí systém věcného zpracování NK.Toto pole bude implementováno v další verzi souboru GA. 7 Toto pole obsahuje kód geografické oblasti, pojí-li se nějaká geografická oblast k záhlaví. Schéma kódu zahrnuje 7 znaků - abecedních znaků a pomlček - a, pokud je to možné, poskytuje informaci o hierarchických vztazích mezi geografickými a politickými oblastmi. Kódy jsou obsaženy v příloze D UNIMARC: Bibliografický formát a v přiložené tabulce kódů jednotlivých krajů Česka
8
Informace o rozsahu může poskytovat přesnou definici potencionálně
nejednoznačných termínů, porovnání s podobnými termíny, poznámky pro
uživatele atd.
9
Za variantní názvy, tedy odkazy typu "viz" se považují i německé názvy měst,
obcí a geografických útvarů v bývalých Sudetech a anglické varianty názvů
státních útvarů.
10
Pole 5151$wh - podřazený termín
Pole 5159 $wg - nadřazený termín
11 Tyto znaky se používají v bibliografických záznamech přírodovědných publikací týkajících se věd o Zemi, nap. geologie, meteorologie atp. 12 V bibliografickém záznamu se zapisují v záhlaví geografického hesla (pole 607) a jako geografické zpřesnění v podpoli $y. 13page.php3?page=fond_korporace3_opr.htm Více informací na adrese:
page.php3?page=fond_Geografnazv.htm
Číselník zemí. 1. vyd. Praha : Český statistický úřad, 1993. 106 s.
Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha : Academia, 1993. 924 s.
LIŠČÁK, Vladimír, PÁCL, Pavel a FOJTÍK, Pavel. Státy a území světa. 2., aktualiz., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Libri, 1998. 1095 s.
Všechno o zemi : místopisný průvodce světem. Vyd. 1. Praha : Reader's Digest Výběr, 1998. 768 s.
Veřejná správa online. Města a obce. Dostupné na World Wide Web:
http://www.obce.cz
16
Další příklady:
215##$aDublin (Severní Kalifornie)
215##$aDublin (Georgia)
215##$aDublin (Indiana)
215##$aDublin (New Hampshire)
215##$aDublin (Pennsylvanie)
215##$aDublin (Texas)
215##$aDublin (Virginia)
215##$aDublin (Irsko)
17 V tomto bodě navrhujeme řešení, které se liší od rozhodnutí Pracovních skupin pro jmenné a věcné zpracování a Rady pro katalogizační politiku publikovaného v materiálu :
AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace : duben 1999 / Pracovní skupina pro jmenné zpracování dokumentů, Pracovní skupina pro věcné zpracování dokumentů, Rada pro katalogizační politiku . -- 1. vyd.. -- Praha : Národní knihovna ČR, 1999. -- 37 s. ; 21 cm. -- -- (Standardizace ; č. 18, ISSN 1211-7366).
Součástí tohoto materiálu je seznam zkratek jmen vybraných zemí, států, provincií, území atd., ve kterém se doporučuje plně respektovat řešení AACR2R, oddílu B14. Praxe však ukázala, že zkratky jednotlivých států jsou pro koncového uživatele nesrozumitelné, neslouží k jednoznačné identifikaci těchto států, což je primární funkcí geografických kvalifikátorů a jejich doplňků. Proto doporučujeme uvádět jména těchto států v plném znění a, pokud existuje česká forma jména, uvádět tuto formu. 18 AACR2R: 24.7B4 19 Nutno rozlišit od
215##$aVranov nad Dyjí (Česko)
215##$aVranov (Brno, Česko) 20 Rozhodnutí Pracovní skupiny pro věcný popis. 21 Obcím a městům v Česku se přiděluje notace příslušného kraje. 22 Tabulka obsahuje nově přidělenou notaci pro Česko. K této změně přistoupilo UDC Consortium v Haagu, které provádí revizi všech pomocných znaků. UDC Consortium přihlédlo k námi navrženým notacím pro jednotlivé kraje, s výjimkou notace pro Prahu (kraj) (437.311) a Středočeský kraj (437.312). Pro Česko (Českou republiku) byla přijata notace (437.3), která se dříve přidělovala pro území Slezska. Notace označující území Slezska se nyní mění na (437.33).
25
V bibliografickém záznamu se uvede typ entity v poli 606.
26 V bibliografickém záznamu se použije zobecňující heslo v poli 606, název konkrétního geografického útvaru, případně název oblasti se uvede v poli 607.
Ke konkrétním potřebám tvůrců věcných selekčních údajů bylo přihlédnuto i při uvádění odpovídajícího znaku klasifikačního systému MDT (všeobecného pomocného znaku místa).2 V této nulté verzi souboru geografických autorit jsou autoritní záznamy správních celků i entit, které správními celky nejsou a být nemohou, uváděny v jednom souboru. V další verzi budou záznamy správních celků vhodným způsobem označeny tak, aby byly v případě potřeby vyčlenitelné do specifického souboru.
152##$aAACR2R$bPHNK 160 - kód geografické oblasti 7
160##$ae-xr---
215##$aČesko Pole jako celek je neopakovatelné, opakovatelné je pouze podpole $a. Nachází-li se geografický útvar ve dvou nebo třech oblastech, připojí se kódy jednotlivých oblastí, např.
160##$ae-xr---; $ae-xo---; $ae-au---
215##$aMorava, řeka Nachází-li se geografický útvar ve více oblastech, připojí se kód pro nadřazenou oblast, např.
160##$ae-----
215##$aDunaj
215 - záhlaví: geografický název
Pole obsahuje geografický název (jméno geografické entity) jako záhlaví.
Příklady:
215##$aSpojené státy americké
215##$aSomálsko
215##$aNěmecká demokratická republika
215##$aHesensko (Německo)
215##$aItálie severní
215##$aLiberecký kraj (Česko)
215##$aVsetín (Česko : okres)
215##$aJobova Lhota (Česko)
215##$aMalá Strana (Praha, Česko)
215##$aStředozemní moře
215##$aDunaj
215##$aMáchovo jezero (Česko)
215##$aŘíp (Česko)
215##$aPetřín (Praha, Česko)
215##$aDivoká Šárka (Praha, Česko) 300 - informační poznámka
Pole se používá k objasnění vztahu mezi záhlavím v poli 215 a dalšími údaji záznamu, také se v ní ukládá informace o historii záhlaví.
215##$aSlovensko (Československo)
3000#$aPoužívá se pouze pro korporativní záhlaví v případě zápisu pod geografickým
jménem pro korporace s působností pro ČR v letech 1969-1992. 330 - všeobecná poznámka k rozsahu
Pole se používá v záznamu autoritního hesla pro popsání rozsahu záhlaví v poli 215.8
215##$aPrácheňsko (Česko)
3300#$aNárodopisná oblast v jižních Čechách v povodí Otavy. 415 - směrování odkazu "viz" - geografické jméno 9
Pole obsahuje směrování pro formu geografického jména, z níž se provádí odkaz, např.
215##$aČesko
415##$aČeská republika
415##$aCzech Republic
215##$aSpojené státy americké
415##$aUSA
415##$aSpojené státy
415##$aUnited States of America
215##$aPlzeň (Česko)
415##$aPilsen (Česko) 515 - směrování odkazu "viz též" - geografické jméno
Pole obsahuje směrování pro unifikované geografické záhlaví související se záhlavím v poli 215.
215##$aSrí Lanka
515##$aCejlon
215##$aČesko
515##$aČeskoslovensko
515##$aProtektorát Čechy a Morava
V tomto poli se ukládají i podřazené a nadřazené pojmy. Odlišují se indikátory a specifickými hodnotami v řídicím podpoli w. 10
215##$aBřevnov (Praha, Česko)
5159##$aPraha 6 (Česko)$wg
215##$aPraha 6 (Česko)
5151##$aBřevnov (Praha, Česko)$wh 675 - Mezinárodní desetinné třídění
Pole obsahuje klasifikační znak systému MDT, který věcně koresponduje se záhlavím záznamu v poli 215. Znak MDT může být doplněn slovním vyjádřením, které jej identifikuje (podpole $c), např.
675##$a(234.58)$cfyzickogeografická charakteristika 11
675##$a(437.31-191.2)$cmístní určení 975 - Mezinárodní desetinné třídění
Pole obsahuje klasifikační znak systému MDT používaného do r. 2002. 801 - zdroj původní katalogizace
Pole identifikuje agenturu odpovědnou za vytvoření záznamu a datum uložení záznamu. Pole je opakovatelné, aby bylo možné uvést modifikující nebo vydávající agenturu. 810 - zdroj ověření dat
Pole obsahuje citaci zdroje, v němž byly nalezeny informace o záhlaví.
- státy, spolkové země, např.
215##$aFrancie
215##$aNěmecko
215##$aJižní Dakota
215##$aWales
215##$aNěmecká demokratická republika
- nižší územně správní jednotky - kraje, okresy, města, městské části, obce, např.
215##$aLiberecký kraj (Česko)
215##$aVsetín (Česko : okres)
215##$aOlomouc (Česko)
215##$aPraha 1 (Česko)
215##$aHostivice (Česko)
názvy nadnárodních oblastí, např.
215##$aBlízký východ názvy oblastí (nesprávních jednotek) v rámci států, např.
215##$aČechy (Česko)
215##$aMorava (Česko)
215##$aSlezsko (Česko)
215##$aHaná (Česko)
215##$aČechy jižní (Česko)
215##$aBurgundsko (Francie) názvy přírodních geografických útvarů (kontinenty, oceány, moře, řeky, pohoří, hory, rybníky....), např.
215##$aAsie
215##$aTichý oceán
215##$aStředozemní moře
215##$aVltava (Česko)
215##$aAdršpašsko-teplické skály (Česko)
215##$aŘíp (Česko)
215##$aSvět (Česko) názvy umělých útvarů (ulice, mosty, přehrady, turistické trasy, chráněná území a lokality, přírodní památky...), např.
215##$aZlatá ulička (Praha, Česko)
215##$aAlšovo náměstí (Ostrava, Česko)
215##$aBarrandovský most (Praha, Česko)
Doménou souboru geografických autorit jsou jména státních orgánů a společenství, která státními orgány nejsou (24.3E), dále pak názvy geografických útvarů, přírodních i umělých.12
Geografická jména se používají také jako součást korporativního záhlaví k odlišení korporací se stejným jménem, jako doplňky ke jménům korporací apod. ( 24.4C; 24.7B4).13 Česká forma jména
AACR2R: 23.2A
SCM H: H 690.3
Je-li běžně používána, zvolí se česká forma geografického názvu. Forma se stanoví na základě příručkových pramenů.14 Neexistuje-li česká forma jména, použije se forma jména v úředním jazyce země. Používá-li se v dané zemi více úředních jazyků, zvolí se forma jména nejčastěji se vyskytující v příručkových pramenech. Slovosled
Geografické názvy se uvádějí v přirozeném slovosledu, např.
215##$aNěmecká demokratická republika
215##$aSeverní Dakota
215##$aJižní Amerika
215##$aZápadní Sahara
215##$aSpojené státy americké - respektuje se obvyklý slovosled
V invertovaném tvaru se zapisují pouze geografické názvy, které nepředstavují vlastní geografická jména, např.
215##$aItálie severní Názvy státních/správních celků AACR2R: 24.3E
SCM: zvláštní pravidlo neexistuje, respektují se pravidla AACR2R.
V záhlaví geografické autority se používá konvenční jméno státního/správního celku, není-li obecně používáno jeho jméno oficiální; oficiální jméno se odkáže, např.
215##$aFrancie
415##$aFrancouzská republika
215##$aČesko
415##$aČeská republika 15
SCM: H 810
Ke jménu místa (lokality) jinému než název země, státu, se připojí jméno rozsáhlejšího územního celku ve funkci doplňku, tj. konkrétní místa se kvalifikují názvem státu, ve kterém se lokalita nachází. Jako doplněk se používá poslední (nejnovější) forma názvu státu. Místa v Austrálii, Kanadě, Malajsii, Spojených státech amerických, Jugoslávii a na území Velké Británie
AACR2R: 23.4C
Jednotlivé státy se nekvalifikují názvem vyššího celku, např. Anglie nikoli Anglie (Velká Británie); Kentucky nikoli Kentucky (Spojené státy americké)... Názvy lokalit se nekvalifikují názvem nejvyššího jurisdikčního celku, nýbrž názvem spolkové země, členského státu federace, provincie, území, např.
215##$aBělehrad (Srbsko)
215##$aDorset (Anglie)
215##$aDublin (Maryland)16 Názvy jednotlivých zemí, států, provincií... v Austrálii, Kanadě a Spojených státech amerických ve funkci doplňku se nezkracují, používá se plná forma jména: existuje-li česká forma jména, použije se, např.
215##$aDublin (Kalifornie)17
Nachází-li se lokalita, útvar na území dvou států, kvalifikuje se názvy obou států; názvy se uvádějí v abecedním pořadí v závorce a jsou propojeny spojkou "a", např.
215##$aKrkonoše (Česko a Polsko) Výjimku tvoří názvy řek protékající územím dvou států, jako první se uvádí země, ve které řeka pramení, např.
215##$aLužnice (Rakousko a Česko)
215##$aHornád (Slovensko a Maďarsko)
Nachází-li se útvar na území více států, nekvalifikuje se, např.
215##$aAlpy
215##$aDunaj
215##$aKarpaty
Oceány, moře...se nekvalifikují. Obecný kvalifikátor, který je nutný pro jednoznačnou identifikaci, se však uvádí, např.
215##$aMorava, řeka
215##$aJantarová stezka (cykloturistická trasa)
SCM: H 810; 690.8; 760d, e entity téhož typu, např. názvy dvou měst Pokud je doplněk, tj. název rozsáhlejšího územního celku, nedostačující k rozlišení dvou nebo více míst, uvádí se slovo nebo fráze běžně používaná k jejich rozlišení, např.
215##$aStaré Město pod Kralickým Sněžníkem (Česko)
215##$aStaré Město pod Lanštejnem (Česko)
Neexistuje-li takové slovo nebo fráze, uvede se jméno vhodného menšího místa před jménem rozsáhlejšího územního celku, např.
215##$aStaré Město (Uherské Hradiště, Česko)
215##$aLhota (Vsetín, Česko)
215##$aLhota (Hradec Králové, Česko)
215##$aFriedberg (Bavorsko, Německo)
215##$aFriedberg (Hesensko, Německo) entity různého typu, např. město a větší správní celek téhož jména, město a geografický útvar U názvů měst a obcí se obecný kvalifikátor "město", "obec" neuvádí, vhodným obecným kvalifikátorem se v případě potřeby odliší další entita. Obecný, tj. rozlišující kvalifikátor se uvádí spolu s geografickým doplňkem (názvem vyššího celku) v kulatých závorkách, v pořadí doplněk mezera dvojtečka mezera obecný kvalifikátor ( 24.6B), (H 810), např.
215##$aVsetín (Česko), tj. město Vsetín
215##$aVsetín (Česko : okres) U geografických entit se doporučuje uvádět rozlišující kvalifikátor (typ geografické entity) včetně jeho doplnění jako přímou součást názvu SCM H 690).
215##$aMorava, řeka-oblast
215##$aMorava, řeka-povodí
215##$aVranov, přehradní nádrž (Česko)19
215##$aMost-oblast (Česko) 20
AACR2R (23.4F2)
Jednotlivé lokality, útvary (např. uvnitř města, útvary nacházející se v určité oblasti, entity jako součást geomorfologického útvaru) se identifikují uvedením jména místa, kde se útvar nachází, před jméno rozsáhlejšího územního celku, např.
215##$aBřevnov (Praha, Česko)
215##$aSněžka (Krkonoše, Česko a Polsko)
215##$aLysá hora (Beskydy, Česko)
215##$aNa Pískách (Praha, Česko)
215##$aNa Pískách (Hostivice, Česko)
215##$aKarlův most (Praha, Česko)
SCM H 708
Při změně geografického názvu se v identifikačním popisu dokumentů v záhlaví použije forma původní i forma nově zavedená podle situace: obě korporativní záhlaví se propojí odkazem typu "viz též" (přidružovacím).
Ve věcném popisu dokumentů se používá poslední forma jména.
Notace MDT (1/9) jsou všeobecné pomocné znaky místa, které mohou být použity ke klasifikaci i bez vazby na znak hlavní třídy a mohou stát samy o sobě. Všeobecné pomocné znaky místa mohou být kombinovány se specifickými pomocnými znaky místa (-0/-9), které slouží k označení částí nebo aspektů určitých oblastí. Fyzickogeografická charakteristika geomorfologických útvarů bývá vyjádřena pomocí notací (2...), např.
215##$aKrkonoše (Česko a Polsko) (234.572)
V záznamu geografické autority se vyskytují notace MDT označující
- státy, např.
215##$aČesko
675##$a(437.3) - kontinenty, např.
215##$aEvropa
675##$a(4) - "nesprávní" oblasti, historické země, např.
215##$aČechy (Česko)
675##$a(437.31)
215##$aČechy severní (Česko)
675##$a(437.31-17) - nižší územně správní celky, např.
215##$aStředočeský kraj (Česko)
675##$a(437.312) - města, obce, např.
215##$aČelákovice (Česko)
675##$a(437.312)21 - trasy, např.
215##$aLiberec-Jablonec nad Nisou (Česko : tramvajová trasa)
675##$a(437.31-17) - přírodní památky, např.
215##$aČertův kámen (Petrovice, Příbram, Česko)
675##$a(437.31-191.2) - geomorfologické útvary, např.
215##$aLysá hora (Beskydy,Česko)
675##$a(437.32-18)
675##$a(234.372.4)
215##$aPaříž (Francie)
675##$a(44)
215##$aBurgundsko (Francie)
675##$a(44) Změna notace pro Česko a kraje 22
215##$aFrancie
675##$a(44)
215##$aTunisko
675##$a(611)
Názvy nadnárodních oblastí
215##$aBlízký východ
675##$a(5-15)
215##$aEuroregion Weinviertel, jižní Morava a západní Slovensko
675##$a(437.32-13)
675##$a(437.6)
675##$a(436)
Názvy nižších správních jednotek (spolkové země, územně správní celky, jejich součásti)
215##$aBavorsko (Německo)
675##$a(430)
215##$aDolní Rakousko (Rakousko)
675##$a(436)
215##$aKraj Vysočina (Česko)
675##$a(437.324)
215##$aMoravskoslezský kraj (Česko)
675##$a(437.326)
215##$aLiberecký kraj (Česko)
675##$a(437.316)
Názvy oblastí nacházejících se na území jednoho státu (historická území, "nesprávní" oblasti)
215##$aČechy (Česko)
675##$a(437.31)
215##$aMorava (Česko)
675##$a(437.32)
215##$aSlezsko (Česko)
675##$a(437.33)
215##$aHaná (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
215##$aValašsko (Česko)
675##$a(437.32-18)
215##$aČechy jižní (Česko)
675##$a(437.31-13)
215##$aMorava severní (Česko)
675##$a(437.32-17)
Názvy měst a obcí
215##$aPraha (Česko)
675##$a(437.311)
215##$aOlomouc (Česko)
675##$a(437.325)
215##$aDublin (Irsko)
675##$a(417)
Krajina obklopující město, obec
se vyjádří označením "oblast" (po pomlčce), kvalifikuje se názvem státu. Přidělí se notace kraje:
215##$aMost-oblast (Česko)
675##$a(437.315)
Názvy městských obvodů
Městský obvod se uvádí pod vlastním jménem a kvalifikuje se názvem města a státu; přidělí se notace kraje:
215##$aPraha 1 (Česko)
675##$a(437.311)
Názvy městských částí
Městská část se uvádí pod vlastním jménem a kvalifikuje se názvem města a státu; přidělí se notace kraje:
215##$aŽižkov (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy dalších geografických entit
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem státu/států a je-li nutné, i obecným kvalifikátorem; přidělí se notace pro danou entitu, např.
215##$aBrdy, hory (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
675##$a(234.58)
215##$aBerounka (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
675##$a(282.243.31)
Přilehlou oblast propojíme s notací pro oblast , např.
215##$aBrdy, hory-oblast (Česko)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aBerounka-oblast (Česko)
675##$a(437.31-191.2)
Pohoří, hory, kopce
215##$aKrušné hory (Česko a Německo)
675##$a(234.563)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-15)$cmístní určení - Česko
675##$a(430)$cmístní určení - Německo
215##$aKrkonoše (Česko a Polsko)
675##$a(234.572)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(438)$cmístní určení - Polsko
215##$aKrkonoše-oblast (Česko a Polsko)
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(438)$cmístní určení - Polsko
215##$aPyreneje (Francie a Španělsko)
675##$a(234.12)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(44)$cmístní určení - Francie
675##$a(460)$cmístní určení - Španělsko
215##$aJeseníky (Česko)
675##$a(234.578)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.32-17)$cmístní určení
215##$aŘíp (Česko)
675##$a(234.58)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-191.2)$cmístní určení
215##$aSněžka (Krkonoše, Česko a Polsko)
675##$a(234.572)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(438)$cmístní určení - Polsko
Řeky
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem státu/států, přidělí se notace pro danou entitu. Neexistuje-li v systému MDT specifická notace, přidělí se notace pro hlavní řeku povodí.
215##$aLabe (Česko a Německo)
675##$a(282.243.3)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení - Česko
675##$a(430)$cmístní určení - Německo
215##$aMetuje (Česko)
675##$a(282.243.3)$cfyzickogeografická charakteristika
675##$a(437.31-17)$cmístní určení
Obecný kvalifikátor se používá pouze v případě shody jmen:
215##$aJizera, řeka (Česko)
215##$aJizera, hora (Česko)
215##$aMorava, řeka
Krajinu obklopující hory, pohoří, řeky, která se považuje za národopisnou oblast vyznačující se charakteristickými etnografickými znaky, uvádíme pod konvenčním názvem, např.
215##$aPošumaví (Česko)
675##$a(437.31-13)
215##$aPobeskydí (Česko)
675##$a(437.31-18)
215##$aPodkrušnohoří (Česko)
675##$a(437.31-15)
215##$aPodyjí (Česko)
675##$a(437.32-13)
Neexistuje-li konvenční název, danou entitu vyjádříme označením "oblast" (po pomlčce), např.
215##$aPloučnice-oblast (Česko)
675##$a(437.31-17)
Rybníky
215##$aSvět (Česko)
3300#$arybník u Třeboně
675##$a(437.31-13)
Jezera
215##$aČertovo jezero (Česko)
675##$a(437.31-13)
215##$aBalaton (Maďarsko)
675##$a(439)
Názvy přírodních památek a zajímavostí, jednotlivých útvarů včetně umělých
Geografická entita se uvádí pod konvenčním názvem a kvalifikuje se názvem lokality (jméno města, obce, pohoří, oblasti), ve které se nachází, a názvem nejvyššího správního celku; přidělí se notace pro daný kraj (útvary v městech a obcích), pro danou oblast (u ostatních útvarů). Typ entity včetně charakteristických rysů se v případě potřeby uvádí v autoritním záznamu v poli 330 (poznámka o rozsahu).25 215##$aJarcovská kula (Beskydy, Česko)
675##$a(437.32-18)
215##$aHusova Kazatelna (Žemličkova Lhota, Česko)
3300#$apřírodní památka...
675##$a(437.31-191.2)
215##$aČertův kámen (Petrovice, Příbram, Česko)
675##$a(437.31-191.2) V městech, obcích
215##$aPetřín (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aCísařská louka (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aStřelecký ostrov (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aProkopské údolí (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aBílá hora (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy parků
215##$aChotkovy sady (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aStromovka (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy ulic a náměstí
215##$aStaroměstské náměstí (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aNa Pískách (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aNa Pískách (Hostivice, Česko)
675##$a(437.312)
215##$aNárodní třída (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy mostů
215##$aKarlův most (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
215##$aBarrandovský most (Praha, Česko)
675##$a(437.311)
Názvy dopravních tras - trasy vnitrostátní, městské (železniční tratě, autobusové a tramvajové trasy, trasy metra)
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem státu/států a obecným kvalifikátorem; přidělí se notace pro danou oblast, kterou trasa prochází; přesahuje-li trasa do jiné oblasti, přidělí se notace pro vyšší útvar. Městské trasy se kvalifikují jménem města, přidělená notace odpovídá příslušnému kraji: 215##$aČerčany-Ledečko-Kácov (Česko : železniční trať)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aPraha-Vrané nad Vltavou-Čerčany (Česko : železniční trať)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aPraha-Brno (Česko : autobusová trasa)
675##$a(437.3)
215##$aLiberec-Jablonec nad Nisou (Česko : tramvajová trasa)
675##$a(437.31-17)
215##$aOtrokovice-Zlín (Česko : trolejbusová trasa)
675##$a(437.32)
215##$aDejvická-Skalka (Praha, Česko : trasa metra)
675##$a(437.311)
215##$aNádraží Vítkovice-Poruba vozovna (Ostrava, Česko : tramvajová trasa)
675##$a(437.326)
U mezinárodních tras kvalifikátor místa vypouštíme 215##$aPraha-Linec (železniční trať)
675##$a(4-191.2)
215##$aPraha-Londýn (autobusová trasa)
675##$a(4)
Názvy turistických tras
Tyto geografické entity se uvádějí pod konvenčním jménem, kvalifikují se názvem nejvyššího správního celku a obecným kvalifikátorem, tj. označením typu trasy. Přidělí se notace pro danou oblast, případně pro vyšší útvar. 26 215##$aŽelezná Ruda-vrch Ostrý (Česko : turistická trasa)
675##$a(437.31-13)
215##$aKryštofovo údolí-Liberec (Česko : turistická trasa)
675##$a(437.31-17)
215##$aČeladná-Bílý Kříž (Česko : turistická trasa)
675##$a(437.32-17)
215##$aČeladná-Bílý Kříž-Ostravice (Česko : cykloturistická trasa)
675##$a(437.32-17)
215##$aKolem Bystřičky (Česko : cykloturistická trasa)
675##$a(437.32-17)
215##$aMosty u Jablunkova-Bílý Kříž-Bumbálka (Česko : cykloturistická trasa)
675##$a(437.32-17)
U mezinárodních tras kvalifikátor místa vypouštíme 215##$aPraha-Vídeň (cykloturistická trasa)
675##$a(4-191.2)
215##$aJantarová stezka (cykloturistická trasa)
675##$a(4-191.2)
215##$aDunajská cesta (cykloturistická trasa)
675##$a(4-191.2)
Názvy chráněných krajinných oblastí
Uvádějí se pod konvenčním názvem a propojí se s notací MDT pro danou oblast.
Zápis je řešen v Databázi dotazů na adrese
http://katdotaz.nkp.cz/zobraz.phtml?id=76 Názvy naučných stezek Zápis těchto entit je řešen v Databázi katalogizačních dotazů na adrese http://katdotaz.nkp.cz/zobraz.phtml?id=50 Ve snaze sjednotit zápis všech "tras" předkládáme nový návrh zápisu:
Geografické entity se uvádějí pod konvenčním názvem, kvalifikují se názvem státu a obecným kvalifikátorem; připojí se notace pro danou oblast. Je-li označení "naučná", "vlastivědná" stezka součástí názvu, obecný kvalifikátor se nepoužívá, např. 215##$aU Irů lípy (Česko : naučná stezka)
675##$a(437.31-13)
215##$aKrajem Chrudimky (Česko : naučná stezka)
675##$a(437.31-191.2)
215##$aNaučná vlastivědná stezka Františka Palackého (Česko)
675##$a(437.32-17)
215##$aNaučná stezka Horka nad Moravou (Česko)
675##$a(437.32-191.2)
215##$aPřírodou a dějinami Oseka (Česko : naučná stezka)
675##$a(437.31-17)
1 V poli 151 v systému Kongresové knihovny se zapisují tyto útvary
| Amusement parks | Playgrounds |
| Bridges | Plazas (Open spaces, squares, etc.) |
| Camps | Ports (Physical facilities) |
| Canals | Pueblos |
| Cities, Extinct (Pre-1500) | Ranches |
| Collective farms | Recreation areas |
| Docks | Recreations districts |
| Estates | Refugee camps |
| Farms | Reservations, Indian |
| Forests | Reserves (Parks, forests, etc.) |
| Fortresses (Structures) | Roads |
| Gardens | Sanitary landfills |
| Hazardous waste sites | Sanitations districts |
| Highways | Streets |
| Historic sites | Structures (Non-geographic, for example, towers) |
| Islands, Nonjurisdictional | Trails |
| Jurisdictions, Ancient (other than cities) | Tunnels |
| Land grants | Utility districts |
| Military installations | Water districts |
| Mines | Waterways |
| Park districts |
Navíc systematický selekční jazyk MDT může sloužit jako propojovací jazyk při tvorbě integrovaného nástroje pro vyhledávání informací v současném heterogenním prostředí (i vícejazyčném), viz adresa:
http://opac.nebis.ch/ALEPH/-/start/nebis-eng/new
3 Rozsah záznamu geografické autority může být různý. V podstatě existují tři typy autoritních záznamů: úplný záznam, záznam středního rozsahu, minimální autoritní záznam. Úplný záznam autoritního hesla obsahuje tyto funkční bloky:
blok 0 - blok identifikačních údajů
blok 1 - blok kódovaných informací
blok 2 - blok záhlaví
blok 3 - blok informační poznámky
blok 4 - blok směrování odkazu "viz"
blok 5 - blok směrování odkazu "viz též"
blok 6 - blok klasifikačního znaku
blok 7 - blok propojovacího záhlaví
blok 8 - blok informací o zdroji
blok 9 - blok pro národní použití
Minimální záznam autoritního hesla obsahuje tato pole: 001 - identifikátor záznamu
100 - všeobecná data zpracování (pouze některé datové prvky)
215 - geografické záhlaví
801 - zdroj původní katalogizace
4 Z hlediska uživatele (katalogizátora) je významný kód v pozici č. 5 označující status záznamu:
c=opravený nebo revidovaný záznam
d=zrušený záznam
n= nový záznam
Autoritní záznamy této nulté verze i autoritní záznamy další verze budou označeny kódem "n". Poté budou upravené záznamy opatřeny kódem "c".
Z tzv. implementačních kódů (pozice 6-9) je z hlediska uživatele významný kód v pozici č.6, tj. kód označující typ záznamu:
x=záznam autoritního hesla
y=záznam odkazového hesla
z=záznam všeobecného vysvětlujícího hesla
V záznamu geografické autority NK se používá kód "x".
5 Z hlediska uživatele je významný kód statusu autoritního záhlaví (pozice č. 8). Hodnota "a" označuje záznam definitivní, hodnota "c" záznam prozatímní, hodnota "x" - záznam není použitelný. V této nulté verzi jsou záznamy GA označeny jako prozatímní (hodnota "c"). 6 Toto pole identifikuje systém pravidel, podle nichž jsou formulována záhlaví v bloku 215 a také doprovodná struktura odkazů. V záznamu GA NK se v podpoli $a uvádějí pravidla AACR2R, protože i názvy nejurisdikčních celků se řídí pravidly AACR2R, v podpoli $b se uvádí systém věcného zpracování NK.Toto pole bude implementováno v další verzi souboru GA. 7 Toto pole obsahuje kód geografické oblasti, pojí-li se nějaká geografická oblast k záhlaví. Schéma kódu zahrnuje 7 znaků - abecedních znaků a pomlček - a, pokud je to možné, poskytuje informaci o hierarchických vztazích mezi geografickými a politickými oblastmi. Kódy jsou obsaženy v příloze D UNIMARC: Bibliografický formát a v přiložené tabulce kódů jednotlivých krajů Česka
| e-xr--- | Česko |
| e-xr-cc | Čechy |
| e-xr-pg | Praha ( Česko : kraj) |
| e-xr-st | Středočeský kraj |
| e-xr-kr | Královéhradecký kraj |
| e-xr-pa | Pardubický kraj |
| e-xr-us | Ústecký kraj |
| e-xr-li | Liberecký kraj |
| e-xr-pl | Plzeňský kraj |
| e-xr-ka | Karlovarský kraj |
| e-xr-jc | Jihočeský kraj |
| e-xr-mr | Morava |
| e-xr-jm | Jihomoravský kraj |
| e-xr-zl | Zlínský kraj |
| e-xr-vy | Kraj Vysočina |
| e-xr-mo | Moravskoslezský kraj |
| e-xr-ol | Olomoucký kraj |
| e-xr-sl | Slezsko |
Pole 5159 $wg - nadřazený termín
11 Tyto znaky se používají v bibliografických záznamech přírodovědných publikací týkajících se věd o Zemi, nap. geologie, meteorologie atp. 12 V bibliografickém záznamu se zapisují v záhlaví geografického hesla (pole 607) a jako geografické zpřesnění v podpoli $y. 13page.php3?page=fond_korporace3_opr.htm Více informací na adrese:
page.php3?page=fond_Geografnazv.htm
Číselník zemí. 1. vyd. Praha : Český statistický úřad, 1993. 106 s.
Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha : Academia, 1993. 924 s.
LIŠČÁK, Vladimír, PÁCL, Pavel a FOJTÍK, Pavel. Státy a území světa. 2., aktualiz., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Libri, 1998. 1095 s.
Všechno o zemi : místopisný průvodce světem. Vyd. 1. Praha : Reader's Digest Výběr, 1998. 768 s.
Veřejná správa online. Města a obce. Dostupné na World Wide Web:
http://www.obce.cz
| 15 do roku 1918 | Česko |
| 1918-1968 | Československo |
| 1969-1992 | Československo |
| Česko (Československo) | |
| Slovensko (Československo) | |
| pro korporace s působností pro ČR nebo SR | |
| od 1993 | Česko |
215##$aDublin (Severní Kalifornie)
215##$aDublin (Georgia)
215##$aDublin (Indiana)
215##$aDublin (New Hampshire)
215##$aDublin (Pennsylvanie)
215##$aDublin (Texas)
215##$aDublin (Virginia)
215##$aDublin (Irsko)
17 V tomto bodě navrhujeme řešení, které se liší od rozhodnutí Pracovních skupin pro jmenné a věcné zpracování a Rady pro katalogizační politiku publikovaného v materiálu :
AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace : duben 1999 / Pracovní skupina pro jmenné zpracování dokumentů, Pracovní skupina pro věcné zpracování dokumentů, Rada pro katalogizační politiku . -- 1. vyd.. -- Praha : Národní knihovna ČR, 1999. -- 37 s. ; 21 cm. -- -- (Standardizace ; č. 18, ISSN 1211-7366).
Součástí tohoto materiálu je seznam zkratek jmen vybraných zemí, států, provincií, území atd., ve kterém se doporučuje plně respektovat řešení AACR2R, oddílu B14. Praxe však ukázala, že zkratky jednotlivých států jsou pro koncového uživatele nesrozumitelné, neslouží k jednoznačné identifikaci těchto států, což je primární funkcí geografických kvalifikátorů a jejich doplňků. Proto doporučujeme uvádět jména těchto států v plném znění a, pokud existuje česká forma jména, uvádět tuto formu. 18 AACR2R: 24.7B4 19 Nutno rozlišit od
215##$aVranov nad Dyjí (Česko)
215##$aVranov (Brno, Česko) 20 Rozhodnutí Pracovní skupiny pro věcný popis. 21 Obcím a městům v Česku se přiděluje notace příslušného kraje. 22 Tabulka obsahuje nově přidělenou notaci pro Česko. K této změně přistoupilo UDC Consortium v Haagu, které provádí revizi všech pomocných znaků. UDC Consortium přihlédlo k námi navrženým notacím pro jednotlivé kraje, s výjimkou notace pro Prahu (kraj) (437.311) a Středočeský kraj (437.312). Pro Česko (Českou republiku) byla přijata notace (437.3), která se dříve přidělovala pro území Slezska. Notace označující území Slezska se nyní mění na (437.33).
| Česko | Czechia. Czech Republic | 437.1/.3 | 437.3 |
| Čechy | Bohemia | 437.1 | 437.31 |
| Praha (kraj) | Prague Region | 437.10 | 437.311 |
| Středočeský kraj | Central Bohemia Region | 437.11 | 437.312 |
| Královéhradecký kraj | Hradec Kralove Region | 437.13 | 437.313 |
| Pardubický kraj | Pardubice Region | 437.14 | 437.314 |
| Ústecký kraj | Usti nad Labem Region | 437.15 | 437.315 |
| Liberecký kraj | Liberec Region | 437.16 | 437.316 |
| Plzeňský kraj | Plzen Region | 437.17 | 437.317 |
| Karlovarský kraj | Karlovy Vary Region | 437.18 | 437.318 |
| Jihočeský kraj | South Bohemia Region | 437.19 | 437.319 |
| Jihomoravský kraj | South Moravia Region | 437.22 | 437.322 |
| Zlínský kraj | Zlin Region | 437.23 | 437.323 |
| Kraj Vysočina | Vysocina Region | 437.24 | 437.324 |
| Moravskoslezský kraj | North Moravia and Silesia Region | 437.26/.3 | 437.326 |
| Olomoucký kraj | Olomouc Region | 437.25 | 437.325 |
| Morava | Moravia | 437.2 | 437.32 |
| Slezsko | Silesia | 437.3 | 437.33 |
| Labe (Česko a Německo) | Vltava (Česko) |
| (282.243.3) | (282.243.31) |
| Jizera, řeka (Česko) | Berounka (Česko) |
| Úpa (Česko) | Sázava, řeka (Česko) |
| Metuje (Česko) | Otava (Česko) |
| Orlice (Česko) | Lužnice, řeka (Rakousko a Česko) |
| Loučná, řeka (Česko) | Malše (Česko) |
| Chrudimka (Česko) | Mže (Česko) |
| Doubrava, řeka (Česko) | Radbuza (Česko) |
| Výrovka (Česko) | Úhlava (Česko) |
| Ohře (Německo a Česko) | Úslava (Česko) |
| Bílina, řeka (Česko) | Botič (Česko) |
| Cidlina, řeka (Česko) | Rokytka (Česko) |
| Ploučnice (Česko) | Kocába (Česko) |
| Kamenice, řeka (Česko) | |
| Pšovka (Česko) |
| Dunaj | Odra |
| (282.243.7) | (282.243.5) |
| Morava, řeka | Opava, řeka (Česko) |
| Bečva (Česko) | Moravice, řeka (Česko) |
| Desná , řeka (Česko) | Morávka, řeka (Česko) |
| Bystřice, řeka (Česko) | Ostravice, řeka (Česko) |
| Rusava, řeka (Česko) | Olše (Česko) |
| Dřevnice (Česko) | |
| Olšava (Česko) | |
| Blatnička, řeka (Česko) | |
| Velička (Česko) | |
| Chvojnice (Česko) | |
| Rudava (Česko) | |
| Moravská Sázava (Česko) | |
| Třebůvka (Česko) | |
| Blata, řeka (Česko) | |
| Haná, řeka (Česko) | |
| Kotojedka (Česko) | |
| Dyje, řeka(Česko a Rakousko) | |
| Jihlava, řeka (Česko) | |
| Svratka, řeka (Česko) | |
| Svitava, řeka (Česko) | |
| Jevišovka, řeka (Česko) | |
| Kyjovka (Česko) | |
| Želetavka (Česko) |
26 V bibliografickém záznamu se použije zobecňující heslo v poli 606, název konkrétního geografického útvaru, případně název oblasti se uvede v poli 607.
