Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Antonín Ferdinand Spirk (1787-1847)

Antonín Ferdinand Spirk (1787-1847)

Antonín Ferdinand Spirk byl Šafaříkovým bezprostředním předchůdcem ve funkci bibliotékáře (tj. ředitele) pražské Univerzitní knihovny. Narodil se 18. ledna 1787 v Hoděticích u Neveklova. Filozofii a teologii vystudoval ve Švýcarsku a Itálii. V letech 1815 až 1828 byl profesorem italského jazyka a literatury na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. V letech 1824 až 1828 zde působil rovněž jako suplující profesor filozofie. Roku 1828 byl ustanoven prozatímním přednostou c. k. knižního revizního úřadu v Praze a 23. června téhož roku bibliotékářem Univerzitní knihovny. Funkce se ujal 20. listopadu a zastával ji devatenáct let.

Jako bibliotékář se významně zasloužil o odborný rozvoj knihovny. Starý, nedostatečný lístkový katalog podrobil pečlivé revizi, z jeho podnětu začal od roku 1829 vznikat druhý velký katalog - předmětový, německy psaný katalog, druhý nejstarší ve střední Evropě. Zredigoval a zkvalitnil také katalog bohemikální literatury. Byla založena i tzv. „repertoria místní“ (místní seznam podle pořadových čísel), používaná při ročních revizích knihovny.

Za Spirkova působení byl v roce 1837 v knihovně zřízen Mozartův Památník, obsahující vzácný soubor skladatelových partitur. Byl restaurován barokní knihovní sál a rozšířena čítárna.

Ve čtyřicátých letech byla učiněna opatření k ochraně knihovních sbírek. Roku 1844 vyhovělo pražské vojenské velitelství Spirkově žádosti, aby pro případ požáru v Klementinu nebo blízkém okolí bylo v permanentní pohotovosti třicet až čtyřicet vojáků, kteří by vynášeli ohrožené knihy. Roku 1845 byly instalovány protipožární železné okenice ve všech oknech do Platnéřské ulice, která byla v té době podstatně užší než dnes.

Vedle několika příruček ke studiu italštiny (např. německá učebnice italštiny a antologie italské literatury) je Antonín Spirk autorem studie věnované dějinám a popisu Univerzitní knihovny "Geschichte und Beschreibung der k. k. Universitätsbibliothek zu Prag", která byla uveřejněna v roce 1844 ve vídeňském časopise Blätter für Literatur und Kunst, kterou V. Tobolka hodnotil jako svědomitou teoreticky zvládnutou práci, která jako pramen nikdy neztratí na ceně.

Antonín Spirk byl členem Královské české společnosti nauk. Na schůzi, která se konala 25. května 1842 v dnešním Vlasteneckém sále Karolina, měl možnost vyslechnout si mezi prvními Dopplerovu přednášku s názvem "O barevném světle dvojhvězd", jejímž předmětem bylo zobecnění teorie aberace světla přicházejícího k nám z hvězd (tzv. Dopplerův jev). Zasedání se dále zúčastnili matematik a filozof Bernard Bolzano, matematik a fyzik Ferdinand Hessler, přírodovědec Jan Svatopluk Presl, lékař Josef Redtenbacher a syn učitele a hudebníka Jakuba Jana Ryby oftalmolog Josef Arnošt Ryba.

V posledních letech svého života propadl Antonín Spirk trudomyslnosti, která údajně nesouvisela s jeho povoláním, a 21. května 1847 zemřel v pražském ústavu pro duševně choré.

Tragicky zemřel jeho syn Antonín, chemik, docent pražské techniky a majitel barvírny. Ten, poté co jeho podnik přestal prosperovat, přijal výhodnou pracovní nabídku na pozici chemika v kartounce v ruském městě Tver. Tam se stal v noci ze 4. na 5. srpna 1872, ani ne čtyřicetiletý, obětí loupežné vraždy, spáchané jedním z továrních dělníků.

Zdroje:
Slovník českých knihovníků aleph.nkp.cz/publ/sck/00000/00/000000047.htm
VACEK, Jiří. Antonín Spirk. Informační bulletin Národní knihovny ČR, 1995, 6(4), s. 28-29.

06.05.2022
E-zpravodaj Facebook Twitter Instagram Youtube